Cirkev Spasení

Drazí bratři a sestry,
řekne-li se "milovat svou církev", vznikne tak trochu problém: co vlastně má být předmětem naší lásky? Je to můj sbor, který každou neděli navštěvuji? Nebo je to jakási idealizovaná představa církve, která existuje pouze v mé mysli? Nebo snad učení a tradice vlastní denominace? Má tato láska zahrnovat i některé "nepříjemné" lidi, na které v každém společenství pravděpodobně narazíme?
Série otázek může pokračovat: chodíme do sboru kvůli Bohu, nebo kvůli lidem? Nebo snad kvůli skvělým kázáním, chválám, propracovanému dětskému programu? Každá z těchto složek jistě hraje svou roli a má potenciál nás získat nebo odradit. Pravděpodobně se shodneme na tom, že čerpat se musíme naučit ze všeho, co církev nabízí, a pokud nějaká složka zrovna selhává, neměli bychom se nechat odradit. Jak to v knize Proč se obtěžovat s církví? Napsal Philip Yancey: "V církvi jsem se naučil dívat se vzhůru, kolem sebe, ven a do sebe. Tento nový způsob pohledu mi pomohl přestat církev pouze tolerovat a místo toho se učit ji milovat."